Svátky nebo dny odpočinku nám připomínají významné státní a tradiční události. Pro většinu profesí jsou dnem pracovního klidu. Zcela výjimečně může zaměstnavatel nařídit zaměstnancům i pracovní výkon během svátku. Nejčastěji se tak děje v provozech, kde je nutná nepřetržitá činnost zaměstnanců jako jsou obory dopravy, práce ve zdravotních, kulturních zařízeních, ošetřování zvířat aj.
Za práci ve svátek zaměstnanci náleží nejen dosažená mzda, ale primárně náhradní volno v rozsahu takto konané práce. Tomusí být zaměstnanci umožněno vyčerpat do konce třetího měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Další možností je vzájemná domluva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy místo náhradního volna bude zaměstnanci poskytnut příplatek k dosažené mzdě nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku.
Pokud svátek připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v tento den nepracuje, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo část mzdy, která mu v důsledku svátku ušla.
Pokud zaměstnavatel v nepřetržitém provozu jako první směnu určí tu směnu, která nastupuje např. v pondělí na šestou hodinu ranní, svátek nezačíná půlnocí, ale šestou hodinou a končí po uplynutí 24 hodin. Pokud by tedy svátek připadl na středu, tak v tomto případě zaměstnanec, který končil osmihodinovou směnu ve středu v šest hodin ráno, nemá nárok na příplatek, přestože odpracoval 6 hodin v kalendářní den svátku. Naopak zaměstnanec, který nastoupil třetí směnu, tj. od 22 do 6 hodin následujícího dne, má nárok na příplatek za práci ve svátek, přestože od půlnoci do šesté hodiny ranní už nepracoval v den státního svátku.
